Venku už ani klíšťata nejsou, co bývala – některá způsobí víc problémů v útrobách než na kůži. Moje dcera Lenka loni dostala antibiotika a najednou řešíme, co jí pomůže „opravit bříško“. Začalo pátrání: je lepší sáhnout po probiotikách, nebo laktobacilech? V regálech lékáren a online e-shopech najdete desítky krabiček a každý si na etiketě hraje na zachránce střevní pohody. Názvy znějí skoro stejně, reklamy líčí zázraky, ale opravdu jsou probiotika a laktobacily totéž? V tom se často ztrácí i dospělí, natož děti. Mrkněte na fakta, tohle rozhodně není rozmar farmaceutických firem – rozdíly tu jsou a někdy pěkně zásadní.
Co vlastně jsou probiotika a laktobacily?
Ve střevech každého člověka žijí miliardy bakterií. Většina z nich nám neškodí, naopak nás chrání před špatnými bakteriemi, pomáhají trávit jídlo a udržují si nás při životě. Podle studií má střevo v průměru mezi 1 a 2 kg mikroorganismů! Probiotika jsou „přátelské“ bakterie, které, když je spolknete, mohou vašemu tělu pomáhat, třeba když vaše mikrobiota dostane na frak. Mezi nejběžnější druhy patří právě laktobacily (rod Lactobacillus) nebo bifidobakterie (rod Bifidobacterium). Každý z těchto druhů má své vlastní kmeny – něco jako plemena psů. Některé laktobacily jsou extra odolné, jiné spíš citlivky, některé udrží víc vláken „v kondici“, jiné podporují tvorbu vitamínů.
Takže: všechny laktobacily jsou probiotika, ale ne všechna probiotika jsou laktobacily. Tohle je základní poučka. Probiotikum může být třeba i kvasinka Saccharomyces boulardii. Rozhoduje to, co opravdu pozitivně ovlivňuje zdraví svého hostitele, což bylo od roku 2002 jasně definováno Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Bakterie samotná nestačí. Musí být živá, bezpečná, testovaná, aby se dala nazývat probiotikem.
Pokud najdete v lékárně krabičku s nápisem „laktobacily“, znamená to, že obsahuje jeden nebo více kmenů bakterií rodu Lactobacillus. Krabička označená „probiotika“ může mít v sobě klidně mix bakterijních druhů, včetně jiných než jen laktobacilů. To je důležité, když řešíte konkrétní problémy: na průjem po antibiotikách pomáhá jiný kmen než třeba na zácpu nebo ekzémy.
Proč střeva potřebují víc než jeden druh bakterií
Střevo je jako brněnské hlavní nádraží v pátek odpoledne – plné ruchu, různých typů cestujících a každý má jasnou roli. Pokud se rozhodnete pro laktobacily, pravděpodobně svá střeva obohatíte jedním typem cestujícího. Jenže pestrá směs je pro fungování a odolnost střev daleko lepší. Vědci už několikrát dokázali, že větší druhová pestrost bakterií v našich střevech znamená nižší riziko civilizačních nemocí, nižší zánětlivost a lepší vstřebávání živin.
Jen pro představu – průměrně zdravý dospělý Evropan má v trávicím traktu kolem 500 až 1 000 různých kmenů bakterií. Každá z těchto bakterií vykonává jinou práci: některé chrání před infekcemi, jiné rozkládají laktózu, další vyrábí vitamíny. Přesto ne všechny bakteriální kmeny přežijí cestu žaludkem s jeho žíravou kyselinou. To, jestli užitá bakterie dorazí živá až do střev, závisí na její odolnosti a na podmínkách v trávicím traktu.
Proto mají smysl produkty s více druhy probiotik (nejen laktobacily, ale i další jako například bifidobakterie nebo střevní kvasinky). Nejlépe vědecky ověřená směs je Lactobacillus rhamnosus GG, která dokáže zkrátit průběh průjmů u dětí i dospělých až o 1,5 dne. Saccharomyces boulardii je navíc účinný při prevenci průjmů spojených s užíváním antibiotik. Pokud si chcete být jistí, že pro svá střeva děláte maximum, sledujte složení a hledejte přípravky s konkrétními ověřenými kmeny – někdy se číslo nebo písmena za názvem bakterie jeví jako nesmysl, ale jde o konkrétní kmen s prokázanými účinky (například Lactobacillus casei DN-114001).
Čím se liší užívání probiotik a laktobacilů?
Jedna z častých otázek v lékárnách: „Co mám vybrat – tablety s laktobacily, nebo komplexní probiotikum?“ Záleží hlavně na tom, na co potřebujete podpořit zdraví. Pokud hledáte podporu střev po antibiotikách, komplexní probiotika s různými druhy bakterií a vyšším počtem jednotek jsou často lepší volba. Laktobacily samotné mohou být fajn třeba po dietě nebo jako podpůrná terapie při trávících potížích, kdy už znáte svůj citlivější „střevní typ“.
Složení je klíčové. Probiotické směsi můžou obsahovat 5, 10 i víc druhů bakterií a různé kmeny. U laktobacilů často najdete jednodruhové přípravky, ale některé značky už dělají i mix více laktobacilů. Vliv má taky způsob podání: kapsle s enterosolventní úpravou (odolné proti žaludečním kyselinám) mají větší šanci, že bakterie přežijí žaludek. Mléčné výrobky s „živými kulturami“ zase nejsou zárukou toho, že obsahují vědecky testované probiotika – je to spíš marketingový trik, i když kvalitní jogurt může být součást prevence.
Důležité je hlídat i dávkování. Vědci doporučují, aby v dávce bylo mezi 10^9 až 10^10 CFU (kolonizujících jednotek) denně. Některé jogurty nebo levné tablety obsahují třeba jen miliony živých bakterií, což je podstatně méně, než tělo po větší zátěži nebo nemoci potřebuje. Tip pro rodiče: u dětí je dobré vybírat přípravky s prokázanou bezpečností a s ohledem na věk.
| Produkt | Obsah bakterií (CFU) | Počet druhů | Vhodné pro |
|---|---|---|---|
| Obyčejný jogurt | 10^6 - 10^7 | 2-3 | Denní prevence |
| Laktobacily – kapsle | 10^8 - 10^9 | 1-5 | Podpora trávení |
| Komplexní probiotikum | 10^9 - 10^10 | 5-12 | Po antibiotikách, oslabení imunity |
Kdy poznáte účinek? Některé změny můžete cítit už do 2–3 dnů (třeba zmírnění nafouknutí), větší změny na imunitě a trávení ale zjistíte spíš po několika týdnech pravidelného užívání. Pokud ale nenastane zlepšení do měsíce, ideální je změnit značku nebo složení – někdy konkrétní kmen prostě vaší mikroskupině nevyhovuje.
Tipy a zajímavosti: Jak poznat kvalitní probiotikum a na co si dát pozor
Rodičovská paranoia není na místě, ale zdravé podezření jo. Ve světě je dnes tolik producentů doplňků, že kvalita se hodně liší. Fakta mluví jasně: jen asi 30 % přípravků na trhu opravdu obsahuje, co je napsáno na etiketě, zjistily testy Státního zdravotního ústavu v roce 2023. Některé produkty mají uváděné množství bakterií jen v době výroby, ale po roce ve skříni už zbyde třetina. Všímejte si těchto věcí:
- Srozumitelně vypsané druhy a kmeny bakterií (ne jen 'živé kultury', ale přesně, např. Lactobacillus acidophilus LA-5).
- Přesné množství CFU v době expirace (ne v době výroby).
- Kapsle odolné proti kyselinám žaludku (enterosolventní úprava).
- Minimálně dva různé druhy bakterií (lépe 4 a víc, pokud nemáte jasnou diagnózu).
- Prokazatelné klinické testy, ověřené účinky (najdete v příbalovém letáku nebo na webu výrobce).
- Pokud jste na něco alergičtí, hlídejte si pomocné látky, někdy obsahují stopy mléka nebo dokonce lepku.
Je fajn vědět, že samotná probiotika nestačí. Bakterie potřebují „palivo“, tzv. prebiotika – vlákninu a oligosacharidy, co stimulují jejich růst. Není špatné si k probiotikům dávat více ovoce, zeleniny, celozrnných potravin nebo si pořídit produkt, který obsahuje i prebiotika (obvykle označeno jako „synbiotikum“).
A poslední vychytávka: někdy se probiotika doporučují i při kožních problémech nebo opakovaných infektech močových cest, hlavně u dětí. Není to ale samospásné řešení, vždy je dobré kombinovat zdravý jídelníček a posilovat imunitní systém i pohybem a pobytem venku – bakterie fungují nejlíp v přirozeném terénu.
Takže: když čekáte „velký zázrak“ po prvním balení, zkuste hlavně vybírat podle složení a vědeckých důkazů, ne jen podle reklamy. A pokud budete pátrat po tom nejlepším pro sebe nebo děti, nebojte se zeptat lékárníka na konkrétní kmeny a dávky. Není trapné chtít vědět, co si (nebo dětem) dáváte do břicha – v tomhle směru platí staré brněnské „radši třikrát ověřit než jednou litovat“.